08.03.2010
První víkend ve Staré Aréně - ve znamení pohádek a Lenky Dusilové Stará Aréna má za sebou svůj první víkendový program. V sobotu ji zaplnily děti, zvědavé na pohádku o Smolíčkovi, v neděli zase dospělí, kteří se těšili na Lenku Dusilovou a její skvělé muzikanty. Spokojeni byli všichni – malí i velcí. Následuje krátká reportáž z místa činu.
Den první – pohádkový
Pohádky v podání talentovaného studenta DAMU Tomáše Běhala nemají s klasickými pohádkovými příběhy nic společného, jsou postavené na hlavu. Smolíček v nich zachraňuje jelena a Jeníčka s Mařenkou zase jednorožec. Macecha Jeníčka a Mařenky je blonďatá Barbie s dřevěnou nohou a jmenuje se Kleopatra, Jeníček má lítací hlavu a Smolíčka místo jeskyněk unášejí zlé konzerví nevěsty. Do toho hraje Tomáš Běhal na harmoniku, čas od času si pomouční obličej, nasadí upíří zuby, vykřikuje „prdlajs“ a leká pištící děti. Na tohle představení naše ratolesti jen tak nezapomenou...
Den druhý - křehký, čistý, akustický
Působivá atmosféra koncertu držitelky Anděla Lenky Dusilové se slovenským kytaristou Peterem Binderem a perkusistou Davidem Landštofem byla umocněna záři mihotajících se čajových svíček. Lenka byla něžná, její hlas průzračně čistý a kapela famózní. Po koncertě jsme si se zpěvačkou ještě chvíli povídali.
Jaký je váš vztah k Ostravě?
Mám ji moc ráda. Opravdu. Ostrava je strašně specifická, ta její historie tu jde cítit, má v sobě patinu. Jezdím sem 15 let a za tu dobu jsem tu dost věcí zažila, potkala jsem tu hodně zajímavý lidi.
Myslíte si, že by se měla stát Evropským hlavním městem kultury?
Určitě. Ta její specifičnost se promítá i do umělecké oblasti, věci, které tu vznikají, jsou prostě jiné. Druhé takové město tu není. Ostrava je kouzlo. A jak to máte vy?
Mně přijde, že umění, které tu vzniká, je opravdové, hodně upřímné.
To jste řekla přesně. Opravdová. Ostrava je opravdová!
