Bílá kniha

Co je Bílá kniha ostravské kultury?

Bílá kniha ostravské kultury si klade za cíl podat přehledný souhrn základních informací o historii a současnosti ostravské kultury a jejím místě na kulturní mapě Evropy. Nejde o dílo odborné, ale popularizační, ve kterém se poprvé dostanou do souvislosti témata, která v této podobě nebyla dosud na jednom místě konfrontována. Bílá kniha bude zároveň základem pro vznik otevřené internetové encyklopedie, která umožní vytváření jednotlivých encyklopedických hesel, diskusi nad různými tématy, průběžnou aktualizaci výsledků a jejich sdílení pro potřeby odborné, popularizační a propagační.

Proč vznikla?

Třebaže bylo již k ostravské kulturní historii napsáno mnohé a přestože intenzita, s níž jsou jednotlivé kulturní oblasti zvláště od počátku devadesátých let minulého století zkoumány, narůstá, zůstává faktem, že její celkový obraz je dosud neúplný. Pomyslná mapa ostravské kulturní historie stále čeká na objevitele a kartografy, kteří prozkoumají a zakreslí mnohdy zcela neznámá, či jen letmo načrtnutá území, jako jsou například průmyslový design, tanec, typografie a užitá grafika, móda, doprava, ostravský underground, rock, klubová scéna, film, různá specifika všedního života, místní zvyky, gastronomie, poutě a cirkusy a nespočet dalších. Případně doplní či vysvětlí některé momenty v již dobře zdokumentovaných oblastech kulturní historie, jako jsou divadlo, hudba, architektura, literatura a výtvarný život.

Co je součástí Bílé knihy?

Z výše řečeného je zřejmé, že jsme do popisu historie ostravské kultury zahrnuli rovněž témata, jež nepatří k „vysoké“ kultuře, přesto podstatně formují podobu města i jeho charakter, kolorují všednodenní tvář ulic a zanechávají zapamatovatelný obraz v lidech, kteří se s Ostravou pouze potkali a pro něž bude její obraz čímsi víc, než jen kombinací geografických souřadnic, sérií fotografických momentek, účtu z hotelu a exotické vlakové jízdenky. Pokoušíme se totiž vysvětlit Ostravu, jíž stěží rozumíme, a pokud ano (v těch několika nejistých záblescích), pak nikoliv na základě oficiálních historických studií, ale pro přímou zkušenost a pro tu dobu, kdy se město vepisuje do kořene genetického kódu, aby svého hostitele již nikdy a nikde neopustilo. Kulturu Ostravy čteme jako pochybnost básníka, jehož veršům se město vysmívá, jako kaleidoskopický obraz turisty, jako průhled pasažéra oknem noční tramvaje, jako obraz plný příslibů i nástrah v očích dítěte. Kultura města je pro nás věc veřejná a ne zcela jasně ohraničená.

Jaká je koncepce Bílé knihy?

Obraz města je podán ve dvou rovinách ̶ v objektivní, faktografické, obvykle vyprávěné sledem historických událostí (v některých případech je použita perspektiva či koláž, jež téma vysvětluje srozumitelněji nebo živěji); druhá rovina je pak ryze osobní, v níž o městě svědčí osobnosti, kterým Ostrava uvízla v duši. Spojením obou postupů snad vznikl plastický obraz místa, pro ty, kdo nemohli strhující přesvědčivost Ostravy zažít na vlastní kůži.

Bílá kniha ostravské kultury vznikla v rámci kandidatury Ostravy na titul Evropské hlavní město kultury 2015. Je součástí projektu Ostrava 2009, který nese podtitul „Neděláme tlustou čáru za minulostí“.

Kniha sama si vyžádala nejednu autorskou oběť, řada příspěvků nebyla do finální verze použita, mnohé posloužily jako faktografické zdroje, případně jako ukazatele, kam upřít pozornost při tvorbě hesel internetové encyklopedie. Na tvorbě knihy se v průběhu pěti měsíců podílelo dvaačtyřicet autorů.